Atopická dermatitida, známá také pod názvem atopický ekzém, se řadí na přední příčky mezi civilizačními nemocemi. Ač příčiny jejího vzniku nejsou kompletně zmapovány, považuje se za onemocnění dané z velké části geneticky, na němž se zároveň podílí i mnoho dalších faktorů. Za významný se považuje faktor znečištění životního prostředí a kontakt s alergeny, nezapomínejme ani na vliv fyzické a zejména psychické kondice na průběh i manifestaci ekzému.

Projevy atopického ekzému jsou jednak typické, k nimž patří zejména charakteristické červené zabarvení postižených míst, výsev pupínků či puchýřků, případně mokvající či naopak výrazně suchá, olupující se a rozpraskaná místa. Dále se můžeme setkat s projevy poněkud atypickými, jimiž jsou ohraničená oválná či kulovité ložiska bílé barvy s jemně se olupující kůží, dále pak šupinaté plosky nohou a nadměrný sklon k prasklinkám na bříškách prstů rukou a nohou. I u těch šťastnějších, kteří se ekzému v jeho aktivní formě v dospělosti zbaví, přetrvává sklon k suché pokožce s narušenou ochrannou bariérou. Mívají sníženou produkci potu a mazu, čímž jsou stále vystavení riziku, že se ekzém při pro něj vhodných podmínkách opět objeví.

Atopik se musí stále snažit vyhnout se rizikovým faktorům pro výsev či zhoršení ekzému. Je třeba hlídat si konzumaci potencionálních alergenů, k nimž řadíme čokoládu, ořechy, plísňové sýry, aromatické a konzervované potraviny nebo exotické plody a ovoce. Škodí také časté použití mýdel a saponátů, vadí kontakt s půdou a prachem, stejně tak jako s chemikáliemi či chlorovanou vodou.

Stav postižené pokožky komplikují i nemoci a změny počasí, typickým je zhoršení při stresu či psychickém vypětí. Ekzematici bývají v převážné většině alergičtí na různé látky, které je důležité vysledovat je a snažit se s nimi nebýt v kontaktu.